Předchozí: pokus s fíkusem v geopatogenní zóně
Pokud jsem dobře pochopil, geopatogenní zóna je v místě geologického zlomu.
Potom musí platit, že pokud došlo ke geologickému zlomu a nasunula se pevnina na pevninu třeba v šíři 300 km, je celá oblast jedna obrovská geopatogenní zóna a neměl by tu být život možný nebo by byl velmi omezený, následující generace musí být horší než předešlá.
V tom případě by oblast, která vznikla nárazem indické a eurasijské desky neměla být problémem, pro důkaz, co dělá obrovská geopatogenní zóna půl miliardy let. Himaláje, Hindukůš, Tibetská náhorní planina, jak velká plocha to je?
Obráceně, pokud se vlastně geologicky stabilní ruská deska nemění, jenom na určitých místech klesá nebo stoupá ale nevrásní se, neměly by tu geopatogenní zóny ve stabilních nepohyblivých místech vůbec být.
Na Sibiři by měla být druhá obrovská geopatogenní oblast v Bajkalu, jeho dno neustále klesá, ke zlomům dochází nepřetržitě. Počet zón by tady měl v okolí neustále stoupat.
Já bych spíše řekl, že nikoliv samotný zlom vytváří GPZ, ale voda v ní. Působí jako moderátor a zpomaluje neutrony na takovou rychlost, že se mohou zastavit v organizmu a tím odevzdat nesenou energii. Je to jenom moje domněnka, že je to přesně takto. Lepší vysvětlení ale neznám. Leda že by to dělal Bůh Velký Zlom.
No pokud je to zpomalováním neutronů, tak geologicky nestabilní oblast pod Bajkalem, tedy pod vrstvou vody určitě neutrony produkuje a sloupec vody je zpomaluje. Ideální místo pro vznik nových zón!