Předchozí příspěvek: nezáleží na tom co jíš?
Zemřel Buddha na otravu masem?
Tato fáma vznikla špatným překladem pálijských textů. V textech je použito slovo šukara-madava, což je druh houby. Maso se v palijštině a v sankritu řekne mamsa. Vepřové maso by bylo teda šukara-mamsa.
Sukaramadava doslova znamená "prasečí pochoutka" a je to údajně jistý druh lanýžů.
Někteří jedlíci vepřového si to ale vykládají jako "pochoutka z prasete" Tento výklad ale jistě není moc pravděpodobný, vzhledem k tomu, že ve starověké Indii bylo prase na seznamu zakázaných konzumních zvířat, a pojídači vepřového bývali vykázáni za město.
Nicméně je pravda, že Buddha nezakázal svým žákům přijímat k jídlu maso (kromě masa těch chráněných zvířat, kam patří kráva i prase).
Jeho žáci nežili jen mezi bráhmany, kteří jedli jen samé ájurvédské vegetariánské pochoutky, ale i mezi kastami dělníků či lovců, kteří některé maso jedli. A žák takový dar neměl odmítnout, jeho život byl závislý na darovaném jídle.
Karmicky závažné je záměrné zabíjení zvířat, sníst darované maso nemusí být karmicky závažné.
Uznávám ale, že třeba dnešní nakupování masa v obchodech není zrovna moc hezké a nezávadné, jelikož člověk se tím stává aktivním účastníkem obchodu s masem, což už karmicky závažné a závadné je. Svou poptávkou přímo ovlivňuje míru nesmyslného a krutého zabíjení.
Obchodování s masem Buddha označil jako jeden z pěti druhů karmicky závadného obchodu a své žáky před tím varoval.
Je třeba také znát historické a společenské souvislosti. Jelikož se buddhismus stavěl proti bráhmanismu a byl, a je dodnes považován za nástikovou filozofii (ateistickou) nezískal si příliš velkou oblibu u intelektuálních bráhmanů. Na druhou stranu si získal srdce lidí z řad nižších kast a především kšatrijů. Mnozí kšatrijové měli ve zvyku maso jíst. Ale z dobových spisů je jasné, že ahimsa, do které spadá vegetariánství bylo hlavní náplní původního buddhismu. Purány se zmiňují o Buddhovi jako o avatáru, jehož hlavní důvod příchodu bylo zastavení zvířecích obětí. Buddhismus bylo malé náboženství do doby, kdy ho rozšířil král Ašoka (mimo jiné ten nechal před tím vyvraždit tisíce lidí) poté co přijal Ašoka buddhismus stal se striktním vegetariánem a zakazoval dokonce porážet stromy.
A jen tak bokem mudrcovi Šankarovi se pomocí své silné filozofie podařilo buddhismus z Indie vyhnat, to bylo asi v 6. stol. Dnes prakticky v Indii buddhismus neexistuje, rozšířil se spíše do východnějších zemí a splynul s místními náboženskými systémy, viz Tibet. Ačkoliv je buddhismus v opozici s hinduismem, převzal si z něho mnoho, jako například tantrické písma, nebo celé citace z purán, které je možno údajně najít v dhammapadě.
další pokračování diskuse: Buddhismus existenci bohů nepopírá
Ja osobne toto viem :) zda sa ze o budhizme vies toho naozaj vela, odkial cerpas informacie? myslim ktore knihy si cital a tak, ak sa smiem spytat?
O buddhismu toho zas tak veľa neviem, jen znám některé historické souvislosti. A co se týče zdroje ze kterých čerpám, tak v tom mi slouží celá řada dějepisných a hlavně náboženských a filozofických děl Indie. Ale to o čem jsem psal jsou obecně známé věci, které jdou nalézt v každé encyklopedii. Konfrontace mezi buddhismem a hinduismem jsou často opakovány v životopisných knihách védantských mistrů. Z buddhismu znám jen pár veršů z dhammy a takové ty obecné poučky opakující se v každé knize. Obklopuji se buddhisty jak théravádovími tak i různými pseudoneo-buddhisty a od nich také čerpám informace.
Je však třeba vědět, že náboženské spory v Indii nikdy nevyústily ve války a násilí (vyjma islámu, západ to má v krvi), možná proto, že Indové jsou lidé, vždy otevřeni diskuzím. A pro zajímavost. Diskuze se v Indii nazývá njája. Njája je považována za druh umění. Například podle diskusní etikety njáji, nemá-li disputující člověk proti-argument, vycházející buďto z logiky nebo z citace svatého písma, musí přiznat svou porážku.