Přátelé,
už déle se mi stává taková zajímavá věc. Možná bych to nazvala telepatií, možná intuicí, ale občas se mi stane, že na někoho pomyslím, řeknu si, že bych ho teď mohla potkat a najednou jde proti mně. Nebo mu chci zavolat a najednou mi volá ten člověk. A to není u jednoho člověka, ale u spousty známých. Možná je to rozvíjení intuice, možná je to "lepší orientace v časoprostoru", protože takové věci se mi nestávaly předtím než jsem začala meditovat. Stává se vám taky něco takového?
Pokračování: prostor je informací.
Mě se to stává občas. Občas protože se ještě dost očisťuju a to mě brání v kvantitativnějším a kvalitnějším zapojení do procesu praxe bdc. Ale i tak věci do sebe lépe zapadají a fungují v procesu vývoje, protože praktikuju buddhismus. Je to požehnání Dharmy. To je vůbec to dobre pro buddhistu. To špatné je očista.
To jsem ráda, že je to tak. Taky to vnímám pozitivně. Ale zaujalo mě, že předtím než jsem začala meditovat, tak se mi nic takového nestávalo, takže to bude opravdu asi tím buddhismem.
Ještě jeden aspekt požehnání se na tom podílí. A to je stav mysli. Díky tantricke meditaci (na Tři světla s buddhou před sebou) získávám vhled. A uvědomuju si jak se věci mají a jak fungují. Že nic není náhoda, ale karma. Nejsem specialista na karmu. Ale základní funkci negativních činů směřujících k utrpení (to co pácháme se nám ve stejné formě vrátí). A pozitivních činů směřujících ke štěstí chápu.
Zajímavé je, když mám například moji osobu s hodně nečistotama mysli, používám meditaci a metody bdc praxe a postupně se mě objeví několik nemocí,najednou. To je pak zábava. Do toho ještě limit zajištění živobytí a je o legraci postaráno.
Myslím, že osvícený Milarepa říkal, začněte přiznáním špatných činů a jejich litováním (následuje vyhýbaní se špatným činům a konání dobrých)
včas, abyste nelitovali pozdě.
leden | únor | březen | duben | kuchařské recepty