Předcházející diskuse: Jak přivolat bohy
lumpino: BTW, jak vypadala Korké?
Amewnorian: No, mě se zjevila po 40 dnech úsilí jako žena v jasně bílém světle, a z očí jí svítily zlaté paprsky. Docela zajímavý pohled. Jen jsem toho moc nerozeznal protože to světlo bylo příliš ostré, takže přesnou podobu bych nepopsal.
Dík. Jak bych takovou meditaci nejlíp provedl.
Amewnorian: Myšlením jména při nádechu, obraznou představou boha nebo bohyně kterou chceš přivolat, případně jako poslední myšlenky před usnutím, tovýrazně urychluje snahu. A od začátku je velmi dobré mít na mysli důvod, proč onu bytost vyoláš. Jinak se může stát že se při jejím zjevení lekneš a zapomeš co jsi chtěl. Po druhé se obvkle projevují mnohem pomaleji.
Lumpino: Myšlení jména při nádechu?
Amewnorian: Ano, je to popsané ve staré magické a mystické literatuře. Pro příklad v knize Hrabě de Gabalis, od Abbého Montafaucona de Villars a jinde. V prsou je sídlo duše a spojuje člověka se světem bohů. Proto při nádechu, aby se jméno ozávalo v těch místech. Máš tam cítit jakoby prázdný prostor ve kterém se jméno ozývá. To je nejůčinnější postup.
A samozřejmně je dobré mít od začátku na mysli proč toho konkrétního boha, nebo bohyni voláš. Není to dobré provádět je tak.
Malakyt: Dobrá věc. Taky se mi to povedlo. A s tím použitím jména bych to nepřeháněl, pokud nejde o nějakou opravdu závažnou záležitost. Pro dosažení takových zjevení obvykle stačí meditace, v době před usnutím jak to popisuje Jamblichos, to vyvolávanou bytost tolik nedráždí.
Už tady byl citát z Jamblichovy knihy nedávno vložený.
Jamblichos z Chalkidy, O mysteriích egyptských,
sny od boha poslané nevznikají způsobem, který uvádíš. Neboť přihází se někdy, že zatím, co spánek mizí a počínáme se již probouzeti, slyšíme jisté krátce přerývané hlasy, které nám dávají návod, co máme činiti, aneb slyšíme hlasy tyto, když jsme mezi bděním a spánkem, neb konečně, když jsme již úplně procitli. Někdy obklopí též spící v kruhu jakýsi neviditelný a netělesný duch, takže jeho přítomnosti očima svýma nemohou viděti, nýbrž dostaví se jakýsi zcela jiný způsob vnímání a poznávání. Tento duch dostaví se za zvláštního lomozu a rozlije se se všech stran kolem spícího, aniž se ho však dotkne. Vykoná služby podivuhodné, aby duši i tělo spícího osvobodil od různých utrpení. Jindy zase zazáří jasné a klidné světlo, které ruší vnímací schopnost zraku. Oko se zavírá, když dříve bylo otevřené, při čemž ostatní vnímací schopnosti se probouzejí1 a uvědomují si, kterak bohové ve světle se zjevují, slyší, co bohové mluví, a poznávají, co konají.
Lumpino: Já myslel že takové bytosti dráždí jen nutící vyvolávání. Že i jméno?
Malakyt: Při správném použití jména dochází k velice rychlému projevu takových bytostí. A asi nejsou rády, když je někdo volá jen tak bezdůvodně. To už jsem sám vyzkoušel. Takže lepší je meditace, která sice nepůsobí tak rychlé výsledky, ale nedráždí je, když nedje o vážnou věc.
Moje odpověď: Kuan-jin se nezdála být příliš podrážděná. I když je fakt, že cíleně jsem ji přivolával jen jednou a řekl bych, že důvodně. V ostatních případech to bylo vždy při recitaci mantry a s tím spojené meditaci.
Dragon: Neříkej Malakyte, velcí bohové trpí podrážděností jako my bídní smrtelníci?
Malakyt: Nevím, jak ti největší bůžci, Dragoniere, ale co jsem zkoušel vyvolání o trochu nižších bytůtek tak to vypadá že mohou. :-)